Pinterest

Znáte svůj studijní typ? Rozhovor s Lenkou Málkovou

Není to tak dlouho, co jsem objevila, jak se učit cizí jazyky podle studijního typu. Vzhledem k tomu, jak je celá tahle teorie krásná a inspirativní, musí se podle mého dostat víc do světa. Proto jsem se rozhodla pro vás vyzpovídat odbornici na slovo vzatou, Lenku Málkovou, autorku projektu Cesta k jazykům a lektorku angličtiny.

Lenka coby neurolanguge coach ® skrze svůj projekt lidem pomáhá, jak sama říká „objevit svou vlastní cestu k jazykům, na které vytrvají, protože si ji budou užívat“. Lenka vychází z toho, že každý student je jiný, a když se chceme naučit nějaký cizí jazyk, je to vždy běh na dlouhou trať. Běh, ve kterém vyhrají jen ti, kteří vytrvají na té správné cestě.

No a jak najít tu svou správnou cestu, jak najít takový systém učení, který nás bude bavit, bude pro nás dostatečně efektivní a motivující, abychom skutečně viděli pokroky a učení nás neomrzelo hned po dvou nebo třech měsících? Jednou z možností je právě objevení svého studijního typu a následování z něj vycházející cesty, která nás bude bavit a bude nám zkrátka sedět.

Leni, proč je podle tebe dobré znát svůj studijní typ? V čem mi to může při studiu jazyka pomoct?

Můj pohled na učení jazyků vychází z toho, že každý jsme jiný, každý máme jiný mozek, jiné potřeby u učení a navíc každý máme jinou povahu a životní styl… a toto všechno by se mělo ideálně promítnout do způsobu, jakým se učíme jazyky.

To, že neexistuje jedna účinná metoda, jak se učit jazyky, vám potvrdí i polygloti. Každý z nich si musel sám najít způsob, jak se mu nejlépe a nejefektivněji učí. Myslím si, že ten zásadní rozdíl mezi polygloty a ostatními lidmi je ten, že oni objevili způsob, jak se obklopit jazykem přirozeně a v tom, co je baví. Mají na základě toho stanovený systém a ten pak dodržují.

To, že poznáme svůj studijní typ, považuji za klíčové v celém procesu hledání vlastní cesty k učení se jazyků.

Dnes se na nás valí reklamy různých moderních trendů, jako například jazykové kurzy, na kterých jen mluvíte nebo třeba mobilní aplikace. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se někdo s Duolingem už tolik naučil a zapáleně jede, ale vás to vůbec nebaví a nemáte pocit, že byste se tímto způsobem něco naučili?

Pak taky určitě stejně jako já znáte někoho, kdo se jakoby zázrakem naučil cizí jazyk jen tím, že neustále sledoval v tomto jazyce televizi, filmy, seriály a vám to přijde jako nemožné? Stejně tak školní systém někomu vyhovuje méně a někomu více.

Ale především, neexistuje nic jako talent na jazyky, jde o to, učit se tím správným způsobem pro mě. Každý máme jiné předpoklady pro učení a tyto předpoklady odhalíme, když budeme znát svůj studijní typ.

Jak poznám, k jakému typu patřím?

Existuje více přístupů k členění na jednotlivé studijní typy, podle mě si pro potřeby učení jazyků vystačíme s dělením na typ vizuální – zrakový, auditivní – poslechovýkinestetický – dotekový.

Ráda bych zdůraznila, že nikdy nepatříme pouze a jen výlučně do jednoho typu, ale jeden z nich máme zcela jistě dominantní.

Jak se tedy pozná zrakový studijní typ?

  • Rád odpočívá u knihy nebo filmu.
  • Pamatuje si dobře obličeje nebo uspořádání místností.
  • Umí se rychle orientovat v textu, klasický školní systém zvládá nejlépe ze všech typů.
  • Nevadí mu rušivé zvuky, klidně se učí třeba v kavárně.
  • Učení nových věcí funguje přes zrak, slabší je poslech a mluvení (těžko vyjadřují své myšlenky, ale bravurně překládají).

Jak by se měl člověk, který se ve zrakovém typu pozná, učit cizí jazyk?

  • Čtení je silná stránka, využijte toho jako výzvy a pusťte se klidně do náročnější četby nějaké knihy (v tom vám může pomoct např. Readlang) nebo si naopak dejte krátké čtení, ale pravidelně (ideálně každý den) – mohou to být zprávy, článek na blogu nebo příspěvek na sociální síti někoho, koho v daném jazyce sledujete.
  • Mluvení z patra bývá stresové, proto se připravte. Jestli chodíte někam na lekce, poproste lektora, ať vám řekne předem, co se bude na další lekci probírat, a nachystejte si, co byste k tomu mohli říct. Můžete si i vytvářet seznam užitečných frází a vět, které se naučíte bezpečně používat, a pak vám pomohou cítit se při mluvení jistěji.
  • Poslech používejte jako doplněk a vždy s nějakou pomůckou – titulky, přepis textu nebo mějte poslech přiměřeně přizpůsobený své pokročilosti. Neučte se z poslechu, ale rozvíjejte pomocí něj schopnost porozumění – (podcasty ve verzi pro ty, kteří se jazyk učí, audioknihy nebo krátké příběhy – například na Youtube ve verzi, kdy text vidím i slyším).

Jak můžeme charakterizovat poslechový studijní typ?

  • Rádi se obklopují hudbou, rádi si povídají, pamatují si jména.
  • Učení nových věcí funguje přes poslech – lépe rozumějí a mluví, hůře čtou a píší.
  • Dokážou se jazyk naučit sledováním filmů, seriálů nebo posloucháním písniček.
  • Hodně se naučí odposloucháváním při pobytu v cizí zemi nebo ve škole.
  • Rozčilují je otravné zvuky (mlaskání, smrkání), potřebují u učení klid.

Co pomáhá poslechovému typu?

  • Slovíčka se můžete učit například pomocí nahrávek – ty se dají sehnat na internetu nebo je můžete často koupit spolu s učebnicí, klidně si můžete slovíčka a fráze nahrávat sami (každý smartphone má dneska funkci nahrávání) a nahrávku pak můžete poslouchat kdykoliv a kdekoliv.
  • Klíčem je učení se nahlas. Učte se slovíčka nahlas, čtěte texty nahlas a ideálně praktikujte samomluvu – kdy sami pro sebe nahlas vyjadřujete svoje myšlenky, pocity, plány.
  • Gramatiku se nedrťte klasicky z učebnic čtením pouček, ale vyzkoušejte výuková videa, kde vždy někdo danou gramatiku vysvětluje, říká příkladové věty a vy posloucháte.

Jak bys popsala ten poslední, dotekový studijní typ?

  • Rád tvoří nebo dělá fyzickou aktivitu (sport, zahrádka, divadlo).
  • Neposedí, gestikuluje, dotýká se druhých.
  • Učí se nejlépe pomocí dělání.
  • Bývá spojen s vizuálním nebo auditivním typem (zjistěte si, ke kterému typu máte blíže a používejte jeho metody jako doplňkové).

Co bys doporučila „dotekovým studentům“?

  • Potřebujete si tzv. ošahat, co se učíte, proto si můžete jak slovíčka, tak gramatiku přepisovat, kreslit do schémat, třídit do logických skupin nebo témat, vytvářet si myšlenkové mapy. Vhodná je kartičková metoda.
  • Hýbejte se u učení, dělejte si často přestávky, učte se v kratších intervalech a rozhodně se vyhněte intenzivním kurzům – tzv. nalejvárnám. Vytvořte si své vlastní pohyby při učení nebo se učte venku.
  • Klíčové je objevit propojení na váš koníček nebo si najít aktivitu, která vás bude bavit, abyste se nemuseli do učení nutit a nebrali to jako nutné zlo, ale jako něco, na co se budete těšit. Můžete vyzkoušet například zážitkové kurzy nebo jít na lekci jógy v jazyce, který se učíte. Buďte kreativní, tyto studijní typy dlouho nevydrží u aktivity, která ho nebaví, a jazyky jsou přece jen cesta na delší dobu.

Mohou studenti někde najít bližší informace?

Pokud by vás zajímaly další konkrétní tipy na to, jak se učit a jaké metody jsou vhodné pro jednotlivé studijní typy, vše jsem popsala ve svém e-booku Navigace k objevení vlastní cesty k jazykům.

https://cestakjazykum.cz/navigace-k-objeveni-vlastni-cesty-k-jazykum/

 

Druhou část rozhovoru najdete tady!

Jsem nadšená lektorka češtiny pro cizince. Vytvářím pro studenty pracovní listy, díky kterým si hravou formou zopakují, co potřebují. Současně pomáhám lektorům, aby jejich hodiny byly záživnější a plné různorodých aktivit. Můj příběh si můžete přečíst tady.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.