TOP 5 poposlechových aktivit

Není to tak dlouho, co jsem psala článek o svých oblíbených předposlechových aktivitách. Teď dozrál čas i na ty poposlechové.

Proč je dělat?

Hlavní přínos všech cvičení, která provádím se studenty po poslechu, vidím v tom, že poslech pěkně uzavřou, shrnou a hlavně studentům pomohou si ujasnit, co důležitého se naučili, co si mají z lekce odnést, co a jak mohou používat v situacích, do kterých se více či méně často dostávají.

Právě z toho důvodu se většina mých oblíbených aktivit točí kolem konverzace a lexika. I když by se samozřejmě dalo podobně pracovat i s gramatikou. Pokud se chci zaměřit na gramatiku, většinou se opírám o přepis poslechu. O tom ale třeba zase někdy jindy 🙂

Mých pět „popo“ favoritů

• Obrázky

Studenti řadí obrázky podle příběhu. Následně mohou příběh podle obrázků převyprávět, vymyslet ve skupinách pokračování, vytvořit alternativní dobrý/špatný konec apod. Další variantou jsou obrázky s chybou, kdy studenti dostanou příběh sestavený a podle obrázků hledají, co je na obrázcích jinak, než bylo v poslechu. Následně zdůvodňují, vysvětlují, popisují, co je jinak, proč atd.

Tenhle druh aktivit mám moc ráda a zatím jsem nepracovala se studenty, kterým by se nelíbily, ale je pravda, že je to náročnější na přípravu, protože sehnat nebo vytvořit vhodné obrázky není vždy úplně jednoduché.

• Vlastní zkušenosti

Většinou si připravím sadu otázek, které se vážou k tématu poslechu a nechám studenty pracovat ve dvojicích. Studenti se navzájem vyptají a já po nich pak chci, aby mi shrnuli, co se dozvěděli od kolegy. Diskuse se v tomto případě většinou hezky rozběhne, studenti navzájem své zážitky a názory komentují a bývají z toho moc hezké konverzace.

Pokud mám víc času, nechám studenty vyplnit dotazník ‒ studenti chodí po třídě a zapisují si odpovědi na otázky od více studentů současně. Následně jejich „výzkum“ komentujeme, porovnáváme apod.

Zatímco v prvním případě je možné použít prakticky jakékoli otázky, u dotazníku je snazší používat jednodušší typy otázek, na které mohou studenti odpovědět krátce.

• Řazení a rozhodování

Lektor si připraví několik položek (osvědčilo se mi množství mezi 5 až 10), které se nějakým způsobem vážou k tématu poslechu a studenti je řadí od nejlepšího k nejhoršímu nebo podle jiného vhodného klíče. Mohou pracovat sami nebo se dohodnout ve dvojicích či trojicích. V každém případě pak zdůvodňují svou volbu.

Pokud se vám nechce připravovat s větším množstvím položek nebo nemáte dost času, stačí vybrat dvě položky (nebo více dvojic) a nechat studenty rozhodnout, jestli je podle nich lepší varianta A nebo B a proč.

• Hledání společného

Další variantou je nechat studenty najít 3 nebo 5 věcí, které mají společné, které oba dělají, ve kterých se shodují. Opět záleží na tématu poslechu ‒ Jaké tři věci vám pomáhají, když se učíte slovíčka? Jakých pět věcí si s sebou berete vždy na dovolenou? Jaké tři věci děláte každý den / každý víkend / o prázdninách?

• Spojovačky

Pro upevnění slovní zásoby nebo pro ujasnění významu jednotlivých slov moc ráda používám různé spojovačky. Ty se samozřejmě hodí i před poslechem. Pokud je používám až poté, volím sofistikovanější verze ‒ studenti spojují slova s jejich definicemi (případně se snaží sami na základě kontextu slova vysvětlit), opaky nebo synonymy. Studenti také mohou hledat slova v přepisu poslechu na základě výše zmíněného nebo podle obrázků apod.

Všechny výše zmíněné aktivity se samozřejmě dají stejně dobře aplikovat při čtení textu. Spoustu další inspirace nejen na aktivity k poslechu najdete v e-booku 37 on-line zdrojů pro výuku češtiny jako cizího jazyka, který si můžete objednat tady.

Tak ať se vám hezky poslouchá 🙂