Zvlášť u studentů začátečníků už si dnes neumím představit skupinovou lekci bez míčku. Když si ho zapomenu vzít, zoufale pátrám u kolegů a pro jistotu se snažím vždy nosit „kulaté svačiny“ – jablka, mandarinky, hrušky… ono se dá koneckonců po studentech házet ledačím 🙂
Proč jsem si míčky a balonky tak zamilovala? Míček vám nezabere prakticky žádné místo, nic neváží, nepředpokládá přípravu navíc a současně zaručuje nepřeberné množství aktivit v každé lekci, které studenty donutí být ve střehu a hlavně je baví.
K čemu všemu používám míček v hodinách já?
To se mi osvědčilo hlavně u začátečníků, kdy po nich vrhám míčky hned od první, maximálně druhé hodiny. Pro opakování základních frází typu: Dobrý den. Jak se máte? Co děláte? apod. mi míček přijde geniální.
Buď můžete studentům s každou otázkou hodit míček a oni vám ho hodí zpět spolu s odpovědí/reakcí, nebo si můžou jednotlivé otázky pokládat mezi sebou. U pokročilejších studentů můžete podobným způsobem zopakovat např. téma poslední hodiny, nebo naopak uvést téma nové lekce.
Nicméně se podle mě míček hodí spíš k jednoduchým otázkám, u kterých očekáváme jednoduché a rychlé odpovědi. Neumím si moc představit, že by studenti tímto způsobem formovali nějaké složitější hypotézy a řešili filozofické problémy 🙂
Další ideální „míčkovou kategorií“ jsou všechny lexikální a gramatické jevy, které se vyskytují po dvou: procvičování formálních/neformálních ekvivalentů, mužský/ženský rod, opaky přídavných jmen nebo příslovcí, dokonavá/nedokonavá slovesa apod.
Zase můžete buď studentům jednotlivá slova „házet“ sami nebo je nechat, ať si hází mezi sebou a jen kontrolovat správnost odpovědí.
Drilová cvičení jsou často považována za jedna z nejnudnějších. Přitom se jim při výuce ale málokdo úplně vyhne. Přeci jen mají své opodstatnění a často se setkávám s tím, že je studenti přímo vyžadují. S míčkem navíc nemusí být vůbec otravná.
Pomocí míčku snadno procvičíte např. pády („hodíte“ slovo v nominativu a student vytvoří správnou formu, nebo doplní slovo ve správném tvaru do věty), časování sloves („hodíte“ infinitiv spolu se zájmenem a student vytvoří správnou formu), větné transformace („hodíte“ větu a necháte studenty vytvořit opak/pozitivní nebo negativní odpověď na otázku, změnit větu s použitím zájmen apod.).
Další oblíbené cvičení z učebnic, kdy mají studenti na základě daných slov vytvořit věty nebo otázky se dá opět s míčkem krásně oživit. Osobně to nejraději dělám tak, že napíšu slova na tabuli a nechám studenty, aby si vždy jedno z nich vybrali, vytvořili otázku a tu někomu „hodili“. Další student nejprve na otázku odpoví a pak vytvoří další. Já jen opravuju a postupně škrtám slova na tabuli.
Pro fanoušky překladových cvičení může být míček také skvělým pomocníkem. Stačí studentům nahodit slova/věty v jednom jazyce a chtít po nich překlad do druhého jazyka.
U pokročilejších studentů nebo u Slovanů se dá míček dobře nahradit nafukovacím balónkem. Celá aktivita je pak daleko rychlejší, náhodnější a tím pádem i náročnější na pozornost a koncentraci. O to víc pohybu a legrace si pak ale studenti užijí.
Problémem této varianty často bývá málo prostoru ve třídách. U nafukovacího balónku je totiž potřeba studenty postavit ideálně do kroužku a nechat je pinkat si mezi sebou „podle zadání“, což v některých typech učeben může být varianta životu nebezpečná…
To je on, mého srdce šampión! A ještě k tomu antistresový 😉
Další tipy na oživení výuky můžete najít na různých webech, které jsem pro vás sepsala v e-booku 37 on-line zdrojů pro výuku češtiny jako cizího jazyka + 9 mobilních aplikací pro češtinu jako cizí jazyk nebo v různých skupinách na sociálních sítích. Jejich přehled si můžete zdarma stáhnout v e-booku Jak se učit češtinu (a další jazyky) na sociálních sítích.
Máte další nápady, jak využít míček nebo balonek ve výuce? Podělte se ve FB skupině Czech Time pro lektory! Budu moc ráda, a určitě nejen já, za každou vaši zkušenost!