„Nahrávat? Co? Proč? Jak? Nejsem přece žádný youtuber ani youtuberka…“
Taky si říkáte něco podobného?
Když svým studentům navrhnu, že by mohli zkusit nahrávky, často narazím na VELKÝ odpor. A upřímně, nedivím se. Taky mi to dlouho nedávalo smysl, neměla jsem to ráda a nechtěla jsem to dělat.
Jenže pak jsem to párkrát vyzkoušela, začala jsem se o to víc zajímat a viděla ty úžasné výsledky, které nahrávání má, když to děláte alespoň trochu pravidelně.
Hned na začátku vás chci uklidnit. Na nahrávce nemusíte být vidět, důležité je, abyste byli slyšet. 😊
Pojďme se podívat na 5 důvodů, proč byste to měli zkusit i vy!
Učíte se už nějakou dobu česky, ale máte pocit, že se neposouváte, že neděláte žádný pokrok? Zkuste se pravidelně nahrávat. Nemusí to být nic dlouhého. Nahrajte se, jak mluvíte česky. Popište knížku, kterou jste četli, film, který jste viděli, co jste dneska dělali. Stačí dvě nebo tři minuty.
Dělejte to alespoň jednou za měsíc a po nějaké době si své nahrávky pusťte znovu. Snadno a rychle tak uvidíte a uslyšíte, jestli jste za poslední rok nebo půl roku udělali nějaký pokrok nebo ne.
Jak to může vypadat v praxi, se můžete podívat např. na You Tube kanálu TADY GAVIN. Doporučuji se podívat na Gavinova první videa a porovnat to s těmi, která natáčel o rok a o dva roky později. Tak co, slyšíte pokrok?
To, že zvládnete kurz, uděláte zkoušku, pochválí vás váš lektor/lektorka nebo sousedka, je sice fajn, ale když svůj pokrok reálně vidíte, slyšíte a cítíte VY SAMI, je to něco úplně jiného. Když vidíte svůj vlastní pokrok, snadno si udržíte motivaci v učení pokračovat a dostanete se tak na svou vysněnou úroveň mnohem rychleji.
Možná už jste slyšeli o samomluvě (jestli ne, TADY si o ní můžete přečíst článek). Možná jste ji taky vyzkoušeli – za to vás moc chválím, protože je to vážně skvělý způsob, jak trénovat mluvení! Ale možná jste taky narazili na problém, že když mluvíte sami se sebou, tak se do toho občas trochu zamotáte, začnete tak trochu „kecat“ a to, co říkáte, vlastně nemá začátek ani konec (nemá to logiku, strukturu). Taky jste pak měli pocit, že takové mluvení vám k ničemu není, a přestali jste to dělat?
Nahrávky vám můžou pomoct i tady. Když víte, že mluvíte na kameru/mikrofon (i když je to jen pro vás a nikdy to nikomu neukážete), mluvíte zkrátka jinak. Donutí vás to strukturu a nějakou myšlenku držet. Když ne, stopnete to a začnete znovu. Nikdo si nechce připadat hloupě ani sám před sebou a poslouchat po sobě nesmysly taky ne.
V praxi to pak může vypadat třeba takhle. Jeden můj student z Ruska nám do konverzačního klubu natočil krásné video o českém filmu Saturnin.
Chtěli byste zlepšit svou výslovnost, ale máte pocit, že neslyšíte, jestli ty věci říkáte dobře nebo ne? Není nic jednoduššího, než si to nahrát. Vezměte si nějaký podcast s transkriptem, film/seriál s titulky nebo nahrávku s transkriptem z učebnice. Vyberte si jednu nebo dvě věty. Zkoušejte je opakovat podle nahrávky tak dlouho, až budete mít pocit, že je říkáte stejně jako rodilý mluvčí v audiu nebo videu. A pak? NAHRAJTE TO! Když máte nahrávku hotovou, pusťte si ji a porovnejte s originálem. Lépe tak uslyšíte, jestli to zní stejně, nebo tam je ještě nějaký rozdíl. Když to budete pravidelně opakovat, dříve či později se vaše výslovnost určitě posune výrazně dopředu.
Pokud na svou nahrávku navíc dostanete zpětnou vazbu od vašeho lektora, je to podle mého jeden z nejlepších způsobů, jak se můžete postupně zbavit všech možný chyb, které děláte. Taky se vám stává, že vám někdo opraví chybu, vy větu zopakujete správně, ale za 5 minut už nevíte, jaká chyba to byla? Nebo proč tam byla? A za dalších deset minut uděláte tu samou chybu znovu? I tady můžou nahrávky pomoct!
Pokud máte k dispozici písemnou zpětnou vazbu a nahrávku se svým projevem, můžete se k obojímu vracet, kolikrát potřebujete. Můžete si správnou větu/frázi/gramatickou strukturu zapsat a opakovat si ji tak dlouho, jak potřebujete. Čím častěji si budete opakovat větu ve správné podobě, tím rychleji vám v hlavě zůstane a vy pak analogicky dokážete vytvářet podobné správné struktury a věty.
V dnešní době, kdy snad každý z nás má v kapse mobilní telefon, se nemůžete na nic vymlouvat. Nahrávat se můžete kdy chcete, kde chcete, jak dlouho chcete. I kdyby to měly být dvě minuty na záchodě, jde to. Stačí chtít. Nepotřebujete k tomu kurzy, knihy, žádné speciální podmínky, peníze, zkrátka nic navíc. Takže výmluvy typu: nemám čas, nemám peníze, mám malé děti, mám moc práce… tady nefungují. Tohle je jen o vás a o tom, jestli chcete, nebo ne.
Přiznám se, že v posledních dvou nebo třech letech používám nahrávky se studenty čím dál častěji. Dává mi to skvělou možnost individuální péče a přístupu nejen v rámci individuální práce se studenty, ale i ve skupinových programech. A právě to je pro mě moc důležité.
Teorii a cvičení vám samozřejmě dám taky, ale to si můžete najít v každé učebnici nebo na internetu sami. To, co si ale nikde nenajdete, je zpětná vazba. Potřebujete zjistit, jestli slova a gramatiku používáte správně, jestli to, co jste se naučili, opravdu umíte použít v praxi.
Navíc to potřebujete umět používat pro SVOU češtinu. Ta je velmi individuální a každý z vás potřebuje něco trochu jiného. Jinou češtinu potřebuje člověk, který do Česka jezdí na prázdniny nebo na dovolenou. Jinou češtinu bude používat člověk, který v Česku pracuje. Jinak bude mluvit maminka, která je většinu času doma se svými malými dětmi. Jinou češtinu bude používat člověk, který v Česku studuje na vysoké škole. Ano, pivo v restauraci si objednáte stejně. Ale s kamarády, kolegy a dalšími lidmi kolem sebe už mluví každý z vás jinak. Proto je pro mě tak důležité, abychom spolu vždy pracovali na té VAŠÍ ČEŠTINĚ.
Většinu svých služeb a kurzů nějakým způsobem propojuji s KONVERZAČNÍM KLUBEM CZECH TIME.
Hlavní důvod je ten, že v něm najdete velké množství teorie a cvičení, které vaši češtinu podpoří po všech stránkách. Jsem si jistá, že ať už potřebujete zlepšit mluvení, psaní, poslech, čtení, gramatiku, slovíčka… na všechno v klubu něco najdete.
Nahrávky do klubu také patří! Ke všem otázkám a aktivitám v klubu můžete ve facebookové skupině připojit komentář ve formě textu nebo nahrávky. Stejně tak můžete sami přidávat vlastní příspěvky o tom, co jste četli, viděli, slyšeli, dělali… Zkrátka cokoli.
Jedna moje studentka z Ameriky mi začala posílat minulý rok nahrávky do Messengeru. Nedělala to nijak extra pravidelně, byly to spíš takové „vlny“. Pár dní nebo týdnů mi chodily nahrávky každý den nebo dvakrát, třikrát do týdne, pak několik měsíců nic. Přesto v mluvení udělala za rok obrovský pokrok a nedávno se odhodlala sdílet svá videa i do skupiny pro ostatní. Takhle krásně to pak může vypadat.
Pokud studenti nechtějí své nahrávky posílat do skupiny, nechávám je, aby mi je posílali soukromě přes Messenger nebo WhatsApp. Nahrávku jim opravím do komentáře a pošlu zpět. Pokud něčemu nerozumějí, vždy se můžou zeptat a já se jim pokusím vše vysvětlit.
Zatím všichni, kteří se do toho pustili, začali časem dělat velké pokroky a po nějaké době začali zveřejňovat své nahrávky i ve skupině. Zpětná vazba pak funguje z mé strany stejně, ale dostanete k tomu ještě velkou dávku dalších komentářů, otázek, pochval a obdivu, které vás motivují zase pracovat dál. 😊
Nahrávky samozřejmě nejsou nic zázračného a samy o sobě vás mluvit česky nenaučí. Ten správný „koktejl“ metod, technik a aktivit si pro svou češtinu musíte namíchat vy sami. Ale věřím tomu, že nahrávky spojené se zpětnou vazbou na ně jsou velmi efektivním způsobem, jak mluvení v češtině trénovat a posouvat až tam, kam potřebujete.
Máte chuť nahrávky vyzkoušet? Ale chybí vám inspirace? Pro nahrávky platí stejná pravidla jako pro samomluvu (techniku, při které mluvíte sami se sebou). TADY si o tom můžete přečíst článek.
A pokud hledáte konkrétní otázky, na které byste mohli v nahrávkách odpovídat, projděte si KONVERZAČNÍ TÉMATA na blogu.
No a jestli potřebujete na své nahrávky zpětnou vazbu, abyste svou češtinu mohli posouvat opravdu efektivně dopředu, pojďte mezi nás do INTENZIVNÍ VERZE konverzačního klubu.
Je mi jasné, že to chce na začátku trochu odvahy a pro některé z vás to může být opravdu velký krok mimo komfortní zónu, ale dejte tomu šanci a zkuste to. Třeba dvě/tři minuty jednou týdně a vydržte pár měsíců. Jsem si téměř jistá, že pokrok uvidíte a uslyšíte. 😉